Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů, je jedním z legislativních nástrojů, které řeší ochranu spotřebitele, a to v tomto případě správností měřidel a měření. V souvislosti s tím specifikuje zvláštní kategorii měřidel, stanovená měřidla, tedy měřidla, která MPO stanoví vyhláškou k povinnému ověřování a ke schvalování typu s ohledem na jejich význam pro účely uvedené v § 3 odst. 3 tohoto zákona, mezi něž patří i závazkové vztahy (prodej, poskytování služeb ...). Jestliže je tedy měřidlo používáno k účelům podle § 3 odst. 3 zákona a zároveň je uvedeno ve vyhlášce MPO č. 345/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jedná se o stanovené měřidlo. Z toho vyplývá, že při účtování dodávané studené i teplé vody je třeba používat platně ověřené vodoměry. Tato povinnost se týká právnických osob, fyzických osob podnikajících a orgánů státní správy. Společenství vlastníků jednotek je takovým subjektem, pro který je zákon o metrologii závazný. Obvyklé uspořádání měření v bytovém domě spočívá v tom, že: 1) dodavatel vody (vodárna) účtuje správci bytového domu (SVJ) dodanou vodu podle údajů tzv. patního vodoměru a následně 2) vlastník bytového domu rozpočítává takto vzniklé náklady v poměrech množství protečené vody naměřených bytovými vodoměry a ty účtuje vlastníkům bytových jednotek. Při tomto uspořádání jsou stanovenými měřidly jak patní vodoměr, tak bytové vodoměry a musí mít platné ověření podle zákona o metrologii. Uživatelům stanovených měřidel však zákon v § 18 stanovuje i další povinnosti, a to vést seznam stanovených měřidel v používání, která podléhají následnému ověřování, a předkládat je k ověřování. Uživatel měřidla, který použil bez platného ověření měřidlo k účelu, pro který byl předmětný druh měřidla vyhlášen jako stanovený, porušil zákon o metrologii a podle jeho § 23 odst. 1 písm. b) mu může ÚNMZ uložit pokutu až do výše 1 mil. Kč. Zda je ověření platné se pozná především podle toho, že na měřidle je umístěna úřední značka v podobě plomby nebo samolepicího štítku, jejíž podoba odpovídá vyhlášce č. 262/2000 Sb. v platném znění (a též ji najdete na webových stránkách ČMI). Součástí této úřední značky je dvojčíslí – poslední dvojčíslí roku, v němž bylo provedeno ověření vodoměru. Doba platnosti ověření vodoměru v případě patních vodoměrů na studenou vodu činí 6 roků, v případě vodoměrů na teplou vodu 4 roky, v případě vodoměrů na teplou vodu i vodoměrů na studenou vodu používaných pouze k rozúčtování nákladů konečným spotřebitelům činí 5 roků (pokud jsou bytové vodoměry na teplou vodu používány k účelu uvedenému ve vyhlášce č. 405/2015 Sb., činí doba platnosti ověření předmětných bytových vodoměrů na teplou vodu 4 roky, a to i po datu 1. ledna 2012 - změna doby platnosti ověření uvedená ve vyhlášce č. 285/2011 Sb., se těchto vodoměrů netýká). Tato lhůta se počítá od 1. ledna roku následujícího po roce ověření. Tedy když je dvojčíslí např. 00 a jde o patní vodoměr na studenou vodu, počítá se lhůta od 1.1.2001 a platí do 31.12.2006, pokud neskončí předčasně z důvodů uvedených v § 7 odst. 2 vyhlášky MPO č. 262/2000 Sb. v platném znění. V případě nových vodoměrů není měřidlo opatřeno úřední značkou, ale symbolem „CE“ a doplňkovým metrologickým označením (jehož součástí je poslední dvojčíslí roku posouzení shody) a číslem tzv. notifikované osoby (se zmíněným dvojčíslím se pracuje stejně, jako s dvojčíslím v úřední značce). Aby však byly vytvořeny předpoklady pro správné měření, nestačí u řady měřidel, včetně vodoměru, platné ověření měřidla, ale je důležitá i jeho správná montáž v souladu s platnými předpisy a pokyny výrobců. Proto zákon o metrologii v § 19 stanovuje, že opravci a subjekty provádějící montáž stanovených měřidel (míněno ve smyslu instalace do místa používání) podléhají povinné registraci u ČMI. Zda je subjekt k příslušné činnosti, např. montáže vodoměrů, platně registrován, se můžete dozvědět na webu ČMI. Jestliže však montáž stanoveného měřidla byla provedena subjektem bez platné registrace ve smyslu § 19 zákona o metrologii, vystavuje se takový subjekt nebezpečí uložení pokuty dle § 23 odst. 1 písm. d) zákona o metrologii ve výši do 1 mil. Kč. Pokud je srovnávána indikace patního vodoměru se součtem vodoměrů bytových prakticky vždy je zjištěn větší či menší rozdíl. Tento rozdíl je způsoben mnoha vlivy, mezi něž patří zejména vliv:- rozdílných skutečných individuálních chyb jednotlivých vodoměrů,- skutečnosti, že bytový vodoměr nemusí indikovat minimální odběry způsobené například protékáním rezervoárů klozetů,- rozdílných okamžiků odečtů indikací patního i jednotlivých bytových vodoměrů,- případné nesprávné montáže (některých) bytových vodoměrů,- případných úniků a nelegálních odběrů v domovním rozvodu. Z naší dlouhodobé praxe máme vysledováno, že rozdíl mezi indikací patního vodoměru a součtem indikací bytových vodoměrů může činit až 25 %. Pokud je rozdíl větší a zároveň byly vyloučeny neměřené odběry a nesprávné montáže (posouzeno kvalifikovaným registrovaným subjektem, nejlépe jiným, než který vodoměry instaloval) a odečty byly provedeny v úzkém časovém období, může být tento rozdíl způsoben nesprávnými metrologickými vlastnostmi používaných vodoměrů a doporučujeme si vyžádat jejich ověření podle § 11 odst. 4 zákona o metrologii. S účinností od 1. ledna 2014 stanovuje legální způsoby rozúčtování nákladů na služby (tzv. plnění) spojené s používáním bytů a nebytových prostorů v domech s byty, včetně dodávky studené vody, teplé vody a tepla, zákon č. 67/2013 Sb., a to v § 5 (dodávka vody) a § 6 (dodávka tepla a centralizovaně poskytované teplé vody). Podle § 5 ujedná poskytovatel služeb rozúčtování s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě, nebo o něm rozhodne družstvo, anebo společenství. Nedojde-li k ujednání nebo rozhodnutí družstva, anebo SVJ, rozúčtují se náklady na dodávku vody v poměru naměřených hodnot na podružných vodoměrech; není-li provedena instalace podružných vodoměrů ve všech bytech nebo nebytových prostorech v domě, rozúčtují se náklady na dodávku vody podle směrných čísel roční potřeby vody stanovených ve smyslu přílohy č. 12 k vyhlášce č. 428/2001 Sb., v platném znění. Rozúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům upravené § 6 byly změněny novelou zákona č. 104/2015 Sb. účinnou od 1. 1. 2016 a k provedení zákona byla vydána také Ministerstvem pro místní rozvoj vyhláška č. 269/2015 Sb., o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům. Právní úprava metrologie neřeší, jakým náhradním způsobem se stanoví úhrada za dodanou vodu v případě, že bylo používané stanovené měřidlo nesprávné. To řeší např. legislativa v gesci Ministerstva zemědělství. Jednoznačně však použití měřidla bez platného ověření k příslušnému účelu a montáž stanoveného měřidla bez platné registrace jsou významným porušením zákona.